Akceptace zařízení pro nakládání s odpady na pozadí efektu NIMBY

Text je zaměřen na specificky vymezený typ staveb, které přímo souvisejí se zpracováním komunálního odpadu. Jedná se o sběrné dvory, zařízení pro energetické využití odpadu a o skládky směsného komunálního odpadu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zařízení pro nakládání s odpady představují jednu z typických oblastí, v rámci které se projevuje efekt NIMBY („Not-In-My-Backyard – ne na mém dvorku“) spočívající v odmítavém postoji k výstavbě určitých projektů v blízkosti místa bydliště.

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v květnu 2013 výzkum s názvem „Percepce environmentálních rizik a efekt NIMBY“ zaměřený mj. na akceptaci výstavby vybraných druhů staveb. V rámci provedeného výzkumu uskutečnili vyškolení tazatelé celkem 706 osobních rozhovorů s respondenty. Dotazovaní ve věku od 18 do 74 let byli do vzorku zařazováni technikou kvótního výběru. Zkoumaný vzorek reprezentuje základní populaci z hlediska pohlaví, věku, velikosti místa bydliště a kraje. Při koncipování výběru bylo použito aktuálních údajů Českého statistického úřadu.

Největší část dotazovaných (30 %) by akceptovala, pokud by v katastru obce, v níž aktuálně žijí, byl vybudován svěrný dvůr. Současně platí, že dvě pětiny obyvatel nemají v této otázce jasný postoj (nerozhodných je 40 %) a zbývajících 30 % dotazovaných je proti takovéto výstavbě. Sběrný dvůr odmítají zejména respondenti z třídy sociálně slabých; naopak je akceptují obyvatelé větších měst s převažující zástavbou činžovních domů. Sběrné dvory jsou využívány 46 % obyvatel, a tak jejich přítomnost v obci a s tím spojená snadná dostupnost je vítanou službou.

 

 

V případě zvažované výstavby zařízení pro energetické využití odpadu není hodnocení dotazovaných statisticky významně odlišné: 27 % by takovéto zařízení akceptovalo, zatímco nerozhodných je 36 %. Na rozdíl od sběrného dvora je však vyšší podíl těch, kteří by se postavili proti takovéto výstavbě (38 %). ZEVO neakceptují zejména příslušníci nižší střední střídy. Z dalších souvislostí stojí za zmínku, že není patrný statisticky významný rozdíl mezi hodnocením obyvatel měst, kde tato zařízení již nyní fungují, a ostatních lokalit.

Odlišné hodnocení je zřejmé v případě skládky směsného komunálního odpadu. Tu by v katastru obce akceptovalo 13 % dotazovaných, přičemž 64 % by se postavilo proti její výstavbě. V případě skládky je rovněž patrný nejnižší podíl nerozhodných, a to 24 %. Skládka komunálního odpadu je přitom nepřijatelnou stavbou zejména pro třicátníky a pro respondenty, kteří bydlí v rodinných domcích. Z regionálního hlediska se proti skládkám staví zejména obyvatelé v krajích Středočeském, Jihočeském a Západočeském.