Angažovanost obyvatel Česka: rozdíly v jednotlivých krajích

Veřejná angažovanost české populace je dlouhodobě hodnocena jako nízká. Nejčastěji se přitom hovoří o slabé pozici občanské společnosti či o nezájmu veřejnosti prosazovat své zájmy prostřednictvím legitimních způsobů, jimiž se mohou zástupci veřejnosti zapojovat do rozhodování o veřejných záležitostech. Jaký podíl obyvatel se tedy veřejně angažuje? A existují v angažovanosti nějaké regionální rozdíly?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl v únoru 2014 výzkum, který se zabýval účastí občanů Česka na různých typech aktivit spojených s veřejně vyjádřenými postoji či preferencemi. Vzorek tvořili obyvatelé Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru, kdy kromě regionálního rozložení byla kvótami zohledněna také struktura populace podle velikosti místa bydliště, pohlaví a věku. Celkem bylo provedeno 1 327 face-to-face interview vyškolených tazatelů s respondenty ve věku od 18 do 64 let.

Respondenti byli dotazováni, zda se podíleli na některé z aktivit prosazování veřejného zájmu. Sestupně dle podílu respondentů, kteří deklarovali svou účast, jde zejména o (1) finanční podporu prostřednictvím veřejné sbírky (45 %), (2) podpis petice (27 %), (3) účast na veřejném projednávání k některému z místních problémů (25 %), (4) zapojení do dobrovolných akcí (19 %), (5) účast na hlasování o místních záležitostech nebo účast v místním referendu (15 %), (6) účast na demonstraci (4 %) a o účast na jiné akci podporující veřejný zájem (2 %).

Celkový podíl dotazovaných, kteří se zúčastnili alespoň jedné aktivity, činil 61 %, zatímco zbylých 39 % se nezúčastnilo žádné z uvedených aktivit. Z vytvořené mapy je patrné, že podíly angažovaných nejsou totožné ve všech krajích Česka. Největší podíl angažovaných je zřejmý v krajích Zlínském, Jihočeském, Libereckém a v Kraji Vysočina, kde se angažovalo více než 70 % respondentů. Ve čtyřech krajích se podíl angažovaných obyvatel pohyboval kolem průměru, tj. mezi 60 – 69 % (konkrétně šlo o kraje Plzeňský, Jihomoravský, Středočeský a Královehradecký kraj); v šesti krajích činil angažovaných méně než tři pětiny (jednalo se o kraje Karlovarský, Olomoucký, Ústecký, dále o Prahu a kraje Moravskoslezský a Pardubický).

 

 

Provedená analýza potvrdila, že míra veřejné angažovanosti občanů Česka se v jednotlivých krajích Česka liší. Podrobnější údaje naznačují, že veřejná angažovanost do značné míry souvisí se spokojeností s místem bydliště, kdy spokojenější obyvatelé vykazují vyšší ochotu k veřejné angažovanosti, než obyvatelé méně spokojení.