Hodnocení společenské užitečnosti vybraných zařízení

Pozornost je věnována vybraným typům staveb a zařízení, jejichž užitečnost je analyzována z pohledu veřejnosti. Článek přináší srovnání vnímaného celospolečenského přínosu infrastrukturních staveb (dálnice), staveb, ve kterých jsou poskytovány služby veřejnosti (školy, nemocnice) a soukromé stavby, které zasahují do veřejného prostoru (kancelářské budovy).

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v květnu 2013 výzkum s názvem „Percepce environmentálních rizik a efekt NIMBY“ zaměřený mj. na akceptaci výstavby vybraných staveb a na hodnocení jejich společenské užitečnosti. V rámci provedeného výzkumu uskutečnili vyškolení tazatelé celkem 706 osobních rozhovorů s respondenty. Dotazovaní ve věku od 18 do 74 let byli do vzorku zařazováni technikou kvótního výběru. Zkoumaný vzorek reprezentuje základní populaci z hlediska pohlaví, věku, velikosti místa bydliště a kraje. Při koncipování výběru bylo použito aktuálních údajů Českého statistického úřadu.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že z pohledu veřejnosti mají největší užitek investice, které rozvíjejí infrastrukturu služeb pro veřejnost. V rámci provedeného výzkumu byly tyto investice zastoupeny nemocnicemi a školami. Jejich hodnocení je velmi podobné: 85 % respondentů (resp. 83 % v případě škol) považuje tyto stavby za užitečné, naopak pro 5, resp. 4 % dotazovaných jsou nežádoucí. Přibližně jeden z deseti účastníků výzkumu je nerozhodnutý. Mezi dotazovanými nejsou v tomto ohledu patrné žádné významné rozdíly; lze tedy shrnout, že se veřejnost na celospolečenském významu těchto staveb shoduje.

 

 

 

V případě liniových staveb, jakými jsou např. dálnice, se však hodnocení jednotlivých skupin obyvatel liší. Celospolečenský přínos těchto staveb uznává přibližně polovina dotazovaných (52 %), přičemž jedna pětina (19 %) považuje liniové stavby na nežádoucí. Jedná se přitom zejména o respondenty starší 50 let, mezi nimiž považuje dálnice za nežádoucí 29 %. Naproti tomu největší podpory se výstavba dálnic těší mezi obyvateli Zlínského kraje (74 %).

Pokud jde o soukromé stavby, záleží jejich hodnocení na konkrétním účelu. Kancelářské budovy jsou z hlediska celospolečenského přínosu akceptovány 38 % dotázaných, přičemž 25 % je považuje za nežádoucí. Proti kancelářským budovám se staví zejména lidé z nižších společenských vrstev (jejichž zaměstnání typicky nemá povahu administrativní či kancelářské práce) a obyvatelé středně velkých obcí (s 20 až 50 tisíci obyvatel). Naproti tomu nákupní a obchodní centra jsou považovány více než třemi pětinami (62 %) respondentů za užitečné. Podíl nežádoucího hodnocení lze přitom zaznamenat u 13 %. Ve větší míře považují tyto stavby za užitečné dotazovaní z Prahy, a dále ženy a příslušníci vyšších vrstev (tedy obecně lidé, kteří nákupní centra využívají nejvíce).