Ochota respondentů odpovídat na osobní otázky

Postoje obyvatel k výzkumným šetřením a jejich ochota participovat na těchto šetřeních, má podstatný dopad na všechny výzkumné oblasti, které své závěry staví na datech tohoto druhu. Problémem je odmítnutí respondenta poskytnout odpověď nebo získání pravdivých informací a to zvláště tehdy, jde-li o otázky týkající se soukromí. Otázky příliš osobní povahy jsou obecně opovažovány za nevhodné, nicméně řada výzkumů je běžně postavena na otázkách, které také mohou vzbuzovat odpor respondenta k odpovědi. Mezi informace, které lidé často považují za osobní, patří například výše mzdy/platu, sexuální orientace nebo zdravotní stav. Kteří lidé mají tendenci odpovídat na osobní otázky pravdivě a kteří si raději něco vymyslí?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v dubnu 2012 výzkumné šetření zaměřené na postoje obyvatel ČR k výzkumům veřejného mínění. Celkem bylo provedeno 1 013 validních interview s osobami ve věku 18 – 64 let. Zkoumaný vzorek byl vybrán tak, aby zjištěné výsledky reprezentovaly názory a postoje dospělých obyvatel ČR.

Nejčastější reakcí na citlivou otázku by podle výzkumu bylo odmítnutí odpovědi (46 %). Podle pravdy by odpovědělo téměř 30 % respondentů, 17 % by si pak odpověď vymyslelo. Jen malý počet respondentů by odmítl pokračovat v dotazování. Lze přitom vypozorovat souvislosti s některými sociodemografickými údaji. Co se týče respondentů, kteří by neodpověděli, pak jde nejčastěji o mladší než dvacet let, s nejvyšším dosaženým vzděláním základním nebo středním bez maturity, dále o svobodné či ženaté/vdané, ale také ty s čistým měsíčním příjmem domácnosti nad 25 000 Kč.

Podle pravdy by pak odpověděli častěji lidé ve věku od 30 do 59 let, vyučení s maturitou, rozvedení a s příjmem okolo 20 000 Kč. Čím více se také lidé své politické orientaci blíží k jednomu či druhému pólu, tím častěji deklarují odpovídat podle pravdy. Které skupiny respondentů by si odpověď častěji vymyslely? Především se jedná o studenty a lidi do věku 29 let, dále o respondenty mající vyučení s maturitou nebo střední vzdělání bez maturity, svobodné, středové a středolevé orientace a také o lidi s čistým příjmem na domácnost do 10 000 korun. Roli naopak nehraje pohlaví nebo velikost bydliště, přestože data naznačují rozdíly mezi Prahou a ostatními oblastmi ČR.

 

 

Při kladení osobních otázek může vznikat zkreslení na základě toho, že si respondent nepřeje sdělovat důvěrné informace. Existují přitom skupiny, kde je riziko zkreslení vyšší a jejichž charakteristiky také ukazují na způsob řešení. Lze např. nabídnout respondentům taková témata, která jsou důležitá i z jejich pohledu nebo mohou mít pro ně přínos, nebo informovat respondenty o výsledcích výzkumu atp. Vhodné je také prostřednictvím kontrolních otázek zjišťovat pravdivost odpovědí.