Osvětová akce jako prevence rakoviny kůže

Počet zhoubných kožních melanomů v posledních 40 letech v ČR značně narostl, což je jedním z důvodů, proč se v nedávné době začaly objevovat iniciativy, které mají upozornit na nebezpečí výskytu rakoviny kůže a apelovat na důslednou prevenci. Vhodně vedená kampaň může zvýšit povědomí lidí o problému a motivovat je k tomu, aby se nechali vyšetřit. Tímto způsobem lze docílit včasné diagnózy rakoviny kůže, která je pro úspěšnou léčbu klíčová, a eliminovat případy návštěvy lékaře až v pozdějších stadiích nemoci. Jaký je postoj občanů k účinnosti kampaní v boji proti rakovině kůže? Důvěřují tomu, že svojí účastí na osvětové akci mohou zlepšit svoje naděje na život bez rakoviny kůže?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v červenci 2015 výzkumné šetření zaměřené na hodnocení účinnosti osvětových kampaní, jejichž cílem je snížení rizika rozvoje rakoviny kůže. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 1.110 validních interview s respondenty, kteří byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali obecnou dospělou populaci ve věku od 18 do 64 let z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

Podle 67 % respondentů jsou osvětové kampaně účinným způsobem, jak předejít rakovině kůže (A). Vyjádření (ne)souhlasu s dalším tvrzením (B) však ukazuje, že mezi dotázanými panuje určitá nedůvěra: o 10 % méně respondentů souhlasí také s tím, že osvětová kampaň působí proti rozšíření rakoviny kůže v populaci. Pouze 35 % respondentů se však domnívá, že účastí na osvětových kampaních mají menší pravděpodobnost onemocnět rakovinou kůže (D). 47 % respondentů přitom udává, že je v jejich silách se za účelem prevence alespoň jednou osvětové akce zúčastnit (C).

Všechny vybrané výroky hodnotí více pozitivně ženy než muži. Účinnost kampaně pak hodnotí lépe lidé s vyšším vzděláním, nejlépe pak lidé mající střední vzdělání s maturitou a vysokoškoláci. Zajímavá je souvislost s tím, zda je respondent v současnosti kuřák/nekuřák nebo zda respondent má/nemá v posledních pěti letech zkušenost s opalováním a následným spálením. Kuřáci nesouhlasili se všemi uvedenými tvrzeními častěji, než nekuřáci. Častěji projevovali nedůvěru v účinnost kampaně, nedůvěru v působení kampaně proti rozšíření rakoviny kůže v populaci, častěji uváděli, že není v jejich silách alespoň jednou se zúčastnit osvětové kampaně a častěji vyjadřovali nedůvěru v to, že jejich účast na nějaké kampani sníží riziko onemocnění rakovinou kůže. Vyjma důvěry v účinnost kampaně, také respondenti se zkušeností s opalováním a následným spálením nesouhlasili se všemi uvedenými tvrzeními častěji, než respondenti, kteří takovou zkušenost nemají.

 

Stále velké procento populace nedůvěřuje v účinnost kampaní, které mají upozornit na nebezpečí výskytu rakoviny kůže a apelovat na důslednou prevenci. Ještě větší nedůvěra panuje v tom, že účastí na takové kampani lidé u sebe sníží riziko výskytu nemoci. Lze se zamyslet nad tím, jestli jsou kampaně schopné zaujmout. Výzkum také ukazuje, že kuřáci a lidé intenzivně se opalující představují skupinu, která je vůči kampani více rezistentní, než ostatní skupiny. To může ukazovat na bariéry vzniklé neochotou se vzdát těchto aktivit a vytěsňováním zdravotních důsledků těchto činností.