Postoj k unifikaci kritérií hodnotící projektové žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU

V programovém období 2007–2013 byl proces hodnocení projektových žádostí o dotace založen na kontrole formálních náležitostí předkládaných žádostí, na posuzování přijatelnosti projektů a následně na věcném hodnocení projektů. Jednotlivé fáze hodnotícího procesu byly v rámci jednotlivých operačních programů nastaveny podobně. Mezi jednotlivými operačními programy však existovaly odlišnosti v podobě a nastavení věcných hodnotících kritérií a jejich vah v celkovém hodnocení projektové žádosti. Řídící orgány operačních programů mají povinnost tyto hodnotící kritéria zveřejňovat a subjekty podávající žádosti o dotace tak mají možnost se s podobou jednotlivých kritérií předem seznámit. Jaký je však názor žadatelů (konkrétně subjektů z řad průmyslových organizací) na různorodost hodnotících kritérií napříč existujícími operačními programy? Vyhovuje jim tato praxe a nebo by preferovali z důvodu zjednodušení procesu administrace projektu sjednocení hodnotících kritérií napříč všemi operačními programy?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v listopadu 2014 výzkumné šetření, které se zabývalo zkoumáním zkušeností průmyslových organizací s jednotlivými fázemi procesu čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. Data pro šetření byla získána formou telefonního dotazování (CATI). Do zkoumaného vzorku byly zařazovány pouze průmyslové organizace sídlící v České republice, které byly vybrány na základě náhodného stratifikovaného výběru. Výběrový soubor obsahuje celkem 204 validních případů.

Sjednocení kritérií hodnotící předkládané žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU preferuje více než polovina oslovených průmyslových organizací (54 %). Ostatní subjekty (46 %) se domnívají, že by hodnotící kritéria měly být s ohledem na specifičnost jednotlivých operačních programů odlišné. Postoj ke sjednocení či naopak k diferenciaci hodnotících kritérií ovlivňuje skutečnost, zda má či nemá daný subjekt zkušenost s podáním žádosti o dotace v rámci více operačních programů. Platí totiž, že organizace, které podaly žádost jen u jednoho operačního programu, preferují sjednocení hodnotících kritérií ve 44 procentech případů, zatímco subjekty, které podaly žádost u dvou či více operačních programů, se vyjádřily pro sjednocení hodnotících kritérií v 57 procentech případů. Názor na sjednocení hodnotících kritérií ovlivňuje dále jejich srozumitelnost. Pro sjednocení kritérií se ve větší míře vyslovily ty subjekty, pro které byla tyto kritéria nesrozumitelná (75 %). Z organizací, které považují hodnotící kritéria za srozumitelná, se pro jejich sjednocení vyslovila méně než polovina (48 %). Z výsledků dále vyplývá, že míra preference sjednocení hodnotících kritérií klesá s velikostí organizace. Největší zastánci sjednocení hodnotících kritérií jsou malé organizace (tj. subjekty s méně než 50 zaměstnanci a obratem nižším než 10 mil. €), kterých je celkem 83 %. Naopak v segmentu velkých organizací (tj. subjektů s více než 250 zaměstnanci a obratem vyšším než 50 mil. €) je zastánců sjednocení hodnotících kritérií méně než polovina (46 %).

 

 

 

Zkoumané průmyslové organizace nemají jednoznačný názor na podobu kritérií hodnotících projektové žádosti o podporu ze strukturálních fondů EU. Nepatrně sice převažuje preference sjednocení hodnotících kritérií napříč všemi operačními programy, ze srovnání s rokem 2011 je však patrný pokles podpory tohoto opatření ze strany průmyslových organizací (pokles o 5 procentních bodů z 59 % v roce 2011 na 54 % v roce 2014). I přesto je však patrné, že sjednocení hodnotících kritérií má své opodstatnění, a to zejména v případě subjektů, které mají zájem využít širší podporu z evropských fondů v rámci více operačních programů.