Segmentace obyvatel Česka podle postoje k dobročinným sbírkám

Darování peněz na dobročinné účely je v Česku relativně rozšířenou činností. Spolu s ostatními rozličnými formami dárcovství (materiální dary, včetně darování potravin, ale např. i darování krve) se mu dle různých výzkumů věnuje přibližně alespoň polovina dospělé populace Česka. Lidé věnují finanční prostředky např. na sociální účely (příspěvky určitým osobám či jejich skupinám), na jiné než společenské účely (např. ochrana přírody a ohrožených živočichů), ale i neadresně (např. různým nadacím, které finanční prostředky přerozdělí). Darování peněz je ovlivněno určitými názorovými postoji. Jaké jsou názorové postoje obyvatel Česka, které jejich přístup k dárcovství ovlivňují?  Myslí si, že má smysl přispívat na dobročinné účely? A co si myslí o výroku, že většina peněz ze sbírek se vyplýtvá?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval během února 2014 výzkumné šetření, které bylo zaměřené na problematiku dárcovství v Česku. Respondenti byli dotazováni na hodnotové postoje a další skutečnosti související s dárcovstvím. Data byla získána metodou face-to-face interview. Vzorek tvořili obyvatelé Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru. Celkem bylo provedeno 1 327 platných interview s respondenty ve věku 18–64 let.

V roce, který předcházel dotazování, věnovalo příspěvek ve finanční sbírce celkem 58 % respondentů. Při hodnocení postojů všech respondentů ke dvěma výše uvedeným výrokům, tj. „Většina peněz ze sbírek se vyplýtvá“ a „Věřím tomu, že má smysl přispívat nadacím na dobročinné účely“ byla provedena segmentace respondentů na základě jejich stanovisek k těmto oběma výrokům. Z této segmentace vyplynulo, že největší dílčí segment tvoří respondenti, kteří nebyli schopni jednoznačně vyjádřit svůj postoj k  oběma výrokům zároveň. Takových respondentů byla téměř polovina (47 %). Naopak celkem přibližně třetina respondentů (dohromady 31 %) vyjádřila jasně polarizovaný názor. Celých 16 % dotázaných má k dobročinným sbírkám jednoznačně pozitivní postoj, kdy si myslí, že na dobročinné účely má smysl přispívat a že s darovanými penězi se neplýtvá. Naprosto protichůdný názor zastává 15 % respondentů. Podle pětiny respondentů (21 %) má smysl přispívat na dobročinné účely, přestože se dle jejich názoru s těmito prostředky plýtvá. Pouze 1 % dotázaných je přesvědčeno o tom, že se s penězi vybranými na dobročinné účely se neplýtvá, přesto však podle nich nemá smysl se sbírek účastnit.

 

 

Na základě analýzy, kterou zpracoval INESAN, můžeme potvrdit, že postoje obyvatel k finančním sbírkám jsou velmi rozrůzněné. Jednoznačně pozitivní postoj ke sbírkám zastává 16 %, naopak jednoznačně negativní postoj 15 % dotázaných. Zejména pro charitativní organizace může být důležitá informace, že názory zbylých dvou třetin respondentů nejsou tak vyhraněné. Důležitá je zejména pětina respondentů, která přispívá na dobročinné účely i přesto, že se domnívá, že se s penězi plýtvá. Přesvědčení těchto respondentů o efektivním hospodaření v charitativních organizacích by tak mohlo být prvním krokem k posílení dárcovské základny.