Sociální prostředí seniorů a trávení volného času

Petra Ponocná

Výzkumná pracovnice, petra.ponocna@inesan.eu

24.4.2018


Klíčová slova: senior, trávení volného času, sociální prostředí

Odchodem z trhu práce se mění sociální pole seniora a v některých případech může docházet ke snížení počtu osob, se kterými se senior stýká. S věkem totiž roste riziko osamocení. Nabízí se tedy otázky, s kým senioři tráví svůj volný čas a jaký vliv má věk seniora na charakter sociálního pole.

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl v roce 2016 výzkumné šetření týkající se preferencí vybraných okolností aktivního stárnutí. Výzkum byl proveden na vzorku seniorů ve věku 60–84 let v Praze a Ostravě, kdy v obou městech bylo do výběru zahrnuto i několik sociálně vyloučených lokalit. K výběru respondentů z řad nepracujících seniorů pobírajících starobní důchod bylo využito kvótní techniky; kvótami byla zohledněna struktura seniorů obou měst z hlediska pohlaví a věku. Sběr dat byl realizován metodou osobního dotazování, celkem bylo uskutečněno 724 validních rozhovorů.

Z výsledků je patrné, že nadpoloviční většina respondentů (61 %) tráví volný čas s rodinnými příslušníky, přitom nejvíce je to se svými partnery (43 %), a dále s dětmi a vnoučaty (18 %). Co se partnerů týče, 52 % mužů tráví volný čas se svými partnerkami, zatímco mezi dotazovanými ženami tráví volný čas se svými partnery 36 %. Tento nepoměr vyplývá z demografické charakteristiky populace, kdy se projevuje vliv vyššího věku dožití u žen. S přibývajícím věkem je proto trávení volného času respondentů s partnery méně časté. Ze srovnání respondentů z nejmladší věkové kategorie ve zkoumaném vzorku seniorů (tj. 60–64 let) s respondenty z nejstarší věkové kategorie (tj. 75–79 let) vyplývá, že v první podskupině tráví volný čas s partnery 52 % respondentů, zatímco mezi nejstaršími ze zkoumaných seniorů je to 29 %.

 

Kromě nejbližších příbuzných se senioři stýkají také s kamarády a kamarádkami. Celkem 29 % respondentů se s kamarády stýká 1–2krát týdně a 28 % respondentů se s nimi stýká 1–2krát měsíčně. Dále platí, že denní kontakt s kamarády a kamarádkami udržuje celkem 9 % dotazovaných. Z podrobnějšího vyhodnocení je přitom patrné, že ostravští senioři se s kamarádkami a kamarády stýkají častěji než pražští: s kamarády se alespoň jednou týdně vidí 52 % Ostravanů oproti 35 % Pražanů. Charakter sociálního pole a frekvenci kontaktů s kamarády dále ovlivňuje i to, zdali senior pečuje o svého druha. Z výsledků provedeného výzkumu se totiž ukazuje, že 36 % dotazovaných, kteří pečují o blízkou osobu ve své v domácnosti, se s kamarádkami a kamarády vůbec nestýká.