Spokojenost průmyslových podniků s inovační infrastrukturou

Hana Gruntová Kolingerová

výzkumná pracovnice, hana.gruntova@inesan.eu

10.11.2017

 

Klíčová slova: inovační struktura, průmyslové podniky

Součástí podpory činností spojených s výzkumnými, vývojovými a inovačními činnostmi (VaVaI) a podpory spolupráce veřejné a soukromé sféry v oblasti výzkumu je také zakládání inkubátorů a rozvoj technologických parků. Inkubace firem má význam zvláště v případě malých a středních podniků a je důležitým faktorem pro vznik podnikatelskoinovační sítě mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a samotnými podniky. Inkubátory mohou být součástí rozsáhlejších technologických parků, které zajišťují spolupráci a přenos znalostí a inovací mezi danými subjekty, a to za podpory veřejného sektoru. Úroveň inovační infrastruktury může proto ovlivňovat, zda se podniky zapojí do VaVaI či nikoli. Do jaké míry jsou podniky spokojeny s mírou rozvoje této infrastruktury? Liší se jednotlivé skupiny podniků ve spokojenosti s uvedenou formovou podpory rozvoje výzkumné infrastruktury?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v listopadu 2014 výzkumné šetření, a to v rámci projektu CZ.6.06.2014.221.014 „Výzkum a vývoj v průmyslových organizacích v ČR“, který se zaměřil na praxi průmyslových organizací působících v ČR v oblasti VaVaI. K vytvoření výběrového souboru byla použita technika stratifikovaného náhodného výběru. Do zkoumaného vzorku byly zařazovány pouze průmyslové organizace se sídlem v ČR. Realizováno bylo celkem 207 telefonických rozhovorů (technika CATI) s vedoucími představiteli jednotlivých organizací.

Rozvoj inovační infrastruktury formou inkubátorů a technologických parků a napojení na vědeckovýzkumné instituce je motivačním faktorem pro větší zapojení do VaVaI pro 40 % průmyslových podniků působících v České republice. Mezi zkoumanými podniky nebyly identifikovány diference na základě velikosti vyjádřené počtem zaměstnanců, výší ročního obratu a počtem vědeckých a výzkumných úvazků; roli nehraje ani typ vlastnictví, tedy jestli se jedná o český subjekt, organizaci se zahraniční majetkovou účastí nebo se 100% zahraniční účastí. Rozdíly však existují na základě odvětví. Největší motivační účinek má rozvoj dané infrastruktury pro průmyslové podniky z chemického průmyslu (65 %), z hutnického a sklářského průmyslu (56 %) a ze strojírenského a elektrotechnického průmyslu (55 %). V menší míře je motivační pro subjekty z průmyslu papírenského, dřevařského a textilního (36 %).

Pouze jedna třetina podniků je spokojena se současným stavem této infrastruktury; celých 66 % je se současným stavem nespokojeno. Častěji jsou přitom nespokojeny podniky s výší ročního obratu do 249,9 mil. Kč (80 %), nežli ty s obratem 250 mil. Kč a více (58 %), přičemž na počtu zaměstnanců a na počtu vědeckých a výzkumných úvazků nezáleží. Podniky se ve svém názoru diferencují také na základě počtu vědeckých a výzkumných úvazků: častěji nespokojeny jsou organizace s větším počtem úvazků (65 % subjektů s více jak třemi úvazky), než tam, kde mají maximálně tři (43 %).

Hodnocení současného stavu infrastruktury se liší také na základě finančních potřeb podniků. Méně často jsou spokojeny podniky, pro které je méně důležitá finanční síla partnera (78 % oproti 58 %), dále ty, pro něž je častěji významná podpora společných projektů z veřejných zdrojů (66 % oproti 47 %).

Spokojenost se stavem inovační infrastruktury souvisí obecně s tím, jak podniky hodnotí spolupráci s vysokými školami a s veřejnými výzkumnými institucemi v rámci VaVaI. Pokud mají podniky problematickou zkušenost se spoluprací s vysokými školami, pak jsou častěji nespokojené (92 %) než podniky, které tuto zkušenost hodnotí jako dobrou (56 %) nebo dokonce jako vynikající (47 %). Dále také platí, že pokud mají průmyslové podniky problematickou zkušenost s veřejnými výzkumnými institucemi, pak jim daný stav infrastruktury vyhovuje méně často (55 %), než pokud mají zkušenost vynikající (35 %).

Nespokojenost častěji vyjadřují podniky, které jsou zároveň nespokojené s administrativní náročností při získávání podpory z veřejných zdrojů (68 %), než ty subjekty, které tuto oblast hodnotí pozitivně (24 %). Dále také ty, které jako bariéru vnímají přístup firem k veřejným finančním zdrojům (67 %), než ty ostatní (49 %).

 

 

Analýza ukázala, že většina průmyslových podniků působících v České republice není spokojena s úrovní rozvoje inovační infrastruktury formou inkubátorů a technologických parků. V hodnocení se podniky liší podle typu podniku, ale také podle zkušeností, které tyto podniky získaly při snaze navázat spolupráci v rámci VaVaI s některými institucemi. Mezi podniky jsou dále rozdíly na základě jejich potřeb týkajících se finančních zdrojů a podle vnímání bariér týkajících se získávání prostředků z veřejných finančních zdrojů. Častěji nespokojené jsou zvláště podniky, které nemají takové možnosti jako firmy s velkým ročním obratem, které mají ochotu podílet se na společných projektech, byť s některými veřejnými výzkumnými institucemi nemají tak dobré zkušenosti, a které zároveň mají z různých důvodů potíže s čerpáním veřejných finančních prostředků.