Spolupráce průmyslových podniků s dalšími subjekty při realizaci VaVaI

Průmyslové podniky zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi (VaVaI) často realizují své projekty ve spolupráci s dalšími organizacemi, které je v daných aktivitách mohou podpořit. Průmyslové podniky mohou spolupracovat s řadou státních, veřejných i soukromých institucí, jako jsou vysoké školy, úřady, výzkumná pracoviště, financující agentury nebo Hospodářská komora. V jaké míře průmyslové organizace působící v ČR spolupracují s vybranými institucemi?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v listopadu 2014 výzkumné šetření zaměřené na výzkum praxe organizací působících na území ČR v oblasti VaVaI. Hlavním cílem projektu bylo vyhodnocení aktuálního stavu v oblasti VaVaI v průmyslových podnicích a identifikace plánovaného využití VaVaI v budoucnu. Prostřednictvím techniky CATI byly provedeny rozhovory s představiteli jednotlivých organizací, které byly vybírány stratifikovaným náhodným výběrem z databáze průmyslových podniků ČR. Zaměřeno bylo na organizace, které měly vyčleněného samostatného pracovníka či tým pracovníků zabývající se VaVaI, celkem se jednalo o 168 případů.

Co se týče oblasti VaVaI, patří mezi partnery průmyslových podniků působících na území ČR zejména další soukromé firmy, s nimiž má zkušenost 83 % sledovaných organizací realizujících VaVaI. Podle výsledků analýzy spolupracují průmyslové podniky ve velké míře také s vysokými školami, resp. univerzitami (80 %). U ostatních sledovaných subjektů je zjištěná míra spolupráce výrazně nižší. V zásadě každá druhá ze sledovaných organizací spolupracuje či spolupracovala v rámci VaVaI s Ministerstvem průmyslu a obchodu (51 %), s veřejnými výzkumnými organizacemi (48 %), s CzechInvestem (48 %) nebo se soukromými výzkumnými institucemi (46 %). Do další skupiny organizací, s nimiž průmyslové podniky působící v ČR spolupracují v nejmenší míře, patří grantové agentury a poskytovatelé dotací (37 %), Hospodářská komora (30 %), regionální rozvojové agentury (22 %) a krajské úřady (17 %). S žádným z vybraných subjektů nespolupracují pouze 3 % podniků, celkem 97 % jich tedy uplatňuje nějakou formu spolupráce.

V realizační rovině tak s dalšími podniky spolupracuje 85 % organizací a celkem 86 % organizací uvádí spolupráci s nějakým výzkumným ústavem nebo pracovištěm na vysoké škole. Celkem 41 % spolupracuje s organizacemi poskytujícími finanční podporu a celkem 50 % subjektů využívá služeb organizací zaměřených na networking.

Co se týče spolupráce s jednotlivými subjekty, detailnější analýza ukazuje diference mezi průmyslovými podniky na základě velikosti (resp. počtu zaměstnanců), počtu vědeckých a výzkumných úvazků a obratu. Velikost daná počtem zaměstnanců hraje roli v případě spolupráce s Hospodářskou komorou, vysokými školami, veřejnými výzkumnými institucemi, soukromými výzkumnými institucemi a regionálními rozvojovými agenturami. S Hospodářskou komorou a s rozvojovými agenturami spolupracují častěji malé podniky než střední a velké: s Hospodářskou komorou spolupracuje 53 % podniků do 49 zaměstnanců, 36 % podniků s 50 až 249 zaměstnanci a 20 % podniků s 250 a více zaměstnanci; s regionálními rozvojovými agenturami je to pak 38 % malých, 18 % středních a 23 % velkých podniků.

S vysokými školami, veřejnými výzkumnými institucemi a soukromými výzkumnými institucemi spolupráci zahajují častěji velké podniky: s vysokými školami je v tomto kontaktu 56 % podniků do 49 zaměstnanců, 75 % podniků s 50 až 249 zaměstnanci a 90 % podniků s 250 a více zaměstnanci; s veřejnými výzkumnými institucemi je to 33 % malých, 43 % středních a 54 % velkých; se soukromými výzkumnými institucemi pak 35 % malých, 41 % středních a 51 % velkých.

Počet výzkumných úvazků je významný v případě spolupráce s vysokými školami a Ministerstvem průmyslu a obchodu. V obou případech s těmito subjekty spolupracují častěji organizace s vyšším počtem úvazků: s vysokými školami navazuje spolupráci 56 % organizací s jedním až třemi úvazky, 85 % organizací se čtyřmi až šesti úvazky, 95 % organizací se sedmi až dvanácti úvazky a 92 % se třinácti a více úvazky; s Ministerstvem průmyslu a obchodu je to pak 35 %, 48 %, 62 % a 62 %.

Výše obratu se pak ukazuje důležitá v případě spolupráce s Hospodářkou komorou, ostatními soukromými podniky a s vysokými školami. S Hospodářkou komorou spolupracují častěji organizace s nižším obratem, je to 43 % subjektů s obratem do 249 mil. Kč, 47 % subjektů s obratem od 250 do 999,9 mil. Kč a 21 % subjektů s obratem 1,000 mil. Kč a více. S ostatními soukromými podniky a s vysokými školami jsou to pak častěji podniky s obratem vyšším: s ostatními podniky spolupracuje 73 % subjektů s obratem do 249 mil. Kč, 88 % subjektů s obratem od 250 do 999,9 mil. Kč a 95 % subjektů s obratem 1,000 mil. Kč a více; s vysokými školami je to pak v jednotlivých podle obratu dělených kategoriích 65 %, 89 % a 91 %.

Průmyslové organizace působící v ČR ve značné míře spolupracují při realizaci VaVaI s dalšími subjekty, převážně však s dalšími podnikatelskými subjekty ze soukromého sektoru. To může být dané mimo jiné podobným způsobem řízení organizačních činností u soukromých podniků, které se u veřejných subjektů spadajících do akademické sféry liší. Nicméně analýza ukazuje, což je zajímavé také vzhledem k často tematizované problematické spolupráci podnikatelského a akademického prostředí, že do spolupráce s akademickým sektorem vstupuje velký podíl podniků realizujících vlastní činnost v rámci VaVaI. Spolupráce s vysokými školami však představuje jednu z nejspecifičtějších spoluprací, neboť s tímto typem instituce spolupracují převážně podniky velké (s vyšším ročním obratem a s větším počtem zaměstnanců) a podniky s větším počtem výzkumných úvazků. Velikost podniku z hlediska počtu zaměstnanců j také diferencujícím faktorem při spolupráci průmyslových podniků s výzkumnými institucemi, ať už soukromými nebo veřejnými. Dále je naproti tomu specifická spolupráce s Hospodářskou komorou, kterou vyhledávají spíše subjekty menší (jak vzhledem k obratu, tak i počtu zaměstnanců).