Účast obyvatel ČR na veřejných akcích ve veřejném dění

Veřejná angažovanost české populace je obecně dlouhodobě hodnocena jako nízká. Nejčastěji se hovoří o slabé pozici občanské společnosti či o nezájmu veřejnosti prosazovat své zájmy prostřednictvím členství v politických stranách. Veřejné občanské angažmá má ale i jiné projevy, které si zaslouží pozornost. Může jít o jiné formy vyjádření politického názoru (např. účast na demonstraci), dobrovolnictví či účast na finančních sbírkách. Pohled na účast na veřejných akcích ukazuje, že česká veřejnost úplně bez zájmu o veřejné dění není. Popularita různých typů veřejného angažmá je ale z hlediska účasti české veřejnosti rozdílná. Jakých veřejných akcí se tedy veřejnost účastní nejvíce a jakých naopak nejméně? A jak velká je skupina angažovaných občanů?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) provedl v únoru 2014 výzkumné šetření, které se zabývalo účastí občanů Česka na různých typech veřejných akcí v posledních pěti letech. Data byla získána metodou face-to-face interview. Vzorek tvořili obyvatelé Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru. Celkem bylo provedeno 1 327 interview s respondenty ve věku 18–64 let.

Největší část respondentů (45 %) se v posledních pěti letech podílela na finanční sbírce. Následují aktivity, kterých se ve sledovaném období zúčastnilo kolem čtvrtiny všech dotazovaných. Konkrétně 27 % jich podepsalo petici a 25 % z nich se zúčastnilo veřejného projednávání k některému z místních problémů. Menší část respondentů (19 %) se zapojila do dobrovolné akce, např. při záplavách či poskytnutím pomoci zdravotně postiženým spoluobčanům. Ještě méně respondentů (15 %) se účastnilo hlasování o místních záležitostech nebo v místním referendu. Veřejné angažmá prostřednictvím účasti na demonstraci je v Česku vzácné, svůj názor takto projevila pouze 4 % dotazovaných. Pokud se podíváme blíže na skupinu angažovaných občanů, můžeme ji rozdělit do tří kategorií. První kategorii tvoří nejangažovanější občané, kteří se zapojili do pěti až sedmi z uvedených aktivit. Těchto občanů jsou v celé populaci pouze 4 %. Středně angažovaných občanů, kteří se zúčastnili tří až čtyř aktivit, je 18 %. Nejvyšší (39 %) je podíl méně angažovaných občanů, kteří se zúčastnili jedné až dvou aktivit. Oproti tomu 39 % respondentů se v posledních pěti letech žádným z výše uvedených způsobů neangažovalo vůbec. Ochota respondentů k veřejnému angažmá by stoupla v případě důležitého problému v místě bydliště. Petici by v takovém případě podepsalo 56 % občanů, demonstrace by se zúčastnilo 14 % občanů. V obou případech by se ale opět ve vyšší míře zapojili již v minulosti angažovaní respondenti – petici by podepsalo 71 % z nich, na demonstraci by jich přišlo 18 %. Naopak z dosud neaktivních respondentů by podpis pod petici přidalo 31 % a demonstrace by se zúčastnilo pouhých 8 %.

 

Na základě analýzy, kterou zpracoval INESAN, můžeme potvrdit, že veřejná angažovanost občanů Česka je spíše slabší. V posledních pěti letech se necelá polovina dospělé populace zúčastnila nějaké finanční sbírky, naopak jiných aktivit se zúčastnil maximálně každý čtvrtý obyvatel. Přesto v populaci převažují aktivní občané, i když podíl neaktivních je relativně vysoký. Lidé deklarují ochotu ke zvýšené aktivitě v případě důležitého problému v místě bydliště. Jednoznačnou převahu mezi případnými budoucími angažovanými občany by ale při podepisování petic či demonstrování opět měli lidé, kteří se již angažovali v minulosti.