Aplikace indikátorů výkonnosti a organizační kultura
19. 4. 2015Vnímání osob starších 50 let mladšími a staršími věkovými skupinami z hlediska pracovní způsobilosti
6. 5. 2015Klíčová slova: pracovní způsobilost, trh práce, zaměstnávání starších osob, adaptace na změnu, výkonnost
Česká populace rychle stárne, a proto se v blízké době bude muset mnohem intenzivněji řešit zaměstnávání starších lidí. Postavení těchto lidí na trhu práce je však problematické, což je dáno tím, že ze strany zaměstnavatelů panuje přesvědčení o jejich nízké výkonnosti, nižším pracovním tempu, horší schopnosti učit se nebo horší adaptaci na změnu. Ti, co usilují o zaměstnávání starších lidí, pak často poukazují na jejich životní a pracovní zkušenosti, odborné dovednosti nebo loajalitu k firmě. Problém se však bude týkat stále většího počtu lidí. Jaký mají obyvatelé ČR názor na jednotlivé aspekty výkonnosti u starších lidí?
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v roce 2013 výzkumné šetření zaměřené na preference a postoje obyvatel ČR k vykonávání zaměstnání staršími lidmi ve věku nad 50 let s názvem „Postoje obyvatel ČR k zaměstnávání osob starších než 50 let“. Na vzorku obyvatel ČR, který byl vytvořen na základě kvótního výběru tak, aby zastupoval dospělou populaci, bylo provedeno celkem 1.207 validních osobních rozhovorů.
Z vybraných aspektů výkonosti byly nejhůře hodnoceny jazykové znalosti, které u lidí ve věku nad 50 let nachází 15 % dotazovaných. Podle 26 % respondentů mají tito lidé také ochotu se vzdělávat a 32 % je považuje za výkonné. U těchto tří aspektů se respondenti také častěji nemohli rozhodnout, zda zvolit pozitivní nebo negativní hodnocení. Následují aspekty, které jsou respondenty hodnoceny převážně pozitivně: 67 % dotazovaných se domnívá, že lidé ve věku nad 50 let mají ochotu předávat nabyté zkušenosti, podobný podíl respondentů (66 %) uvedl, že tito lidé mají dobré pracovní návyky. Podle 72 % dotázaných jsou starší lidé spolehliví a nejvíce dotazovaných pak souhlasí s tím, že jsou zkušení (82 %).
Výzkum potvrdil, že postoje obyvatelů ČR odpovídají již zjištěným závěrům. Nejhůře hodnocené aspekty u lidí starších 50 let, jazykové schopnosti a ochota se vzdělávat, je ale možné do značné míry podpořit vzdělávacími programy. Programy celoživotního vzdělávání vedle standardních funkcí umožňují vytvořit podmínky pro vnímání kontinuálního vzdělávání jako běžné součásti života a udržovat tak připravenost k průběžnému učení i v pozdním věku. Lze přitom poukázat na to, že do budoucna se problém jazykových znalostí bude zmírňovat, neboť je částečně způsoben dozníváním účinku minulé výukové praxe, která v současnosti mnohem častěji zahrnuje výuku angličtiny.