Vnímání rizika vzniku rakoviny kůže osobami vystavenými rizikovým faktorům

Existuje několik hlavních faktorů, které souvisejí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny kůže. Na jedné straně je to dědičnost a věk, na straně druhé životní styl. Rizikovým faktorem je zejména vystavování se slunečnímu záření, zvláště je-li doprovázeno spálením kůže. Podle posledních poznatků pak není sporu o tom, že riziko vzniku rakoviny kůže zvyšuje také solární opalování. Dalším rizikovým faktorem je kouření, které se podílí na vzniku nemoci nepřímo, a to oslabením imunitního systému. Obávají se lidé, kteří jsou častěji vystaveni rizikovým faktorům (opalování se s následným spálením, využívání solárního opalování, kouření), více vzniku nemoci?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) uskutečnil v červenci 2015 výzkumné šetření zaměřené na hodnocení účinnosti osvětových kampaní, jejichž cílem je snížení rizika rozvoje rakoviny kůže. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 1.110 validních interview s respondenty, kteří byli vybráni technikou kvótního výběru tak, aby reprezentovali obecnou dospělou populaci ve věku od 18 do 64 let z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště.

Z výzkumu je patrné, že lidé, kteří častěji (v časovém horizontu posledních pěti let) využívají solární opalování nebo se při opalování spálili, pociťují vyšší riziko vzniku nemoci, než ostatní respondenti. Pokud respondenti využívají často solární opalování, pak jich 47 % souhlasí s tím, že je pravděpodobné, že jednou onemocní rakovinou kůže (viz Graf). Pokud respondenti solárium navštěvují občas nebo výjimečně, je to 25 a 22 % souhlasících respondentů, a pokud solárium nenavštěvují vůbec, obává se pravděpodobného vzniku nemoci 9 % z nich. Lidé častěji využívající solární opalování také častěji souhlasí s tím, že je u nich riziko vzniku rakoviny značně vysoké: s tvrzením souhlasí 33 % respondentů, kteří často navštěvují solárium, 19 a 24 % respondentů, kteří tak činí občas nebo výjimečně, a 14 % těch, kteří solárium nenavštěvují vůbec.

V případě opalování s následným spálením, nejsou výsledky tak výrazné. Podobně sice nejčastěji vnímají pravděpodobnost budoucího onemocnění lidé, kteří se často opalovali s následkem spálení (21 %), než ti, kterým se to stalo výjimečně (15 %) nebo nikdy (10 %), nicméně je zde viditelný nárůst nerozhodných odpovědí a diferenciace v odpovědích záporných: 32 % často se opalujících s následkem spálení nepovažuje za pravděpodobné, že by nemocí onemocnělo, méně se pak obávají respondenti s občasnou zkušeností (41 %), s výjimečnou zkušeností (44 %) a nejméně pak respondenti bez zkušenosti (68 %). Jasnější pohled poskytuje porovnání souhlasu s výrokem „Riziko vzniku rakoviny kůže je u mě značné“. S výrokem souhlasí 33 % respondentů, kteří se často opalovali tak, že se spálili, dále s výrokem souhlasí 26 % respondentů, kteří spálení zakusili občas, 16 % těch, kteří se opalovali a následně spálili jen výjimečně, a 11 % těch, kterým se to nestalo nikdy.

Naproti tomu kuřáci se významněji než zbytek populace onemocnění neobávají. Ačkoliv lze zaznamenat, že mírně častěji souhlasí s tím, že je pravděpodobné, že jednou onemocní rakovinou kůže, v případě výroku o vysoké míře rizika vzniku rakoviny kůže nebyl mezi kuřáky a nekuřáky shledán rozdíl.

 

Výzkum ukázal, že existuje v populaci ČR povědomí o zvýšeném riziku vzniku rakoviny kůže při využívání solárního opalování. To může být dáno tím, že v posledních letech byly mediálním prostorem šířeny výsledky výzkumů dokazujících škodlivost solárního opalování, což zvýšilo informovanost populace. Přesto každý druhý častý návštěvník solária nepovažuje za pravděpodobné, že by jednou rakovinou kůže onemocněl, ještě méně jich pak považuje riziko vzniku rakoviny kůže za vysoké. Mnohem méně je v populaci rozšířená představa rizika opalování s následným spálením – lidé se následků v tomto případě obávají méně. Výsledky také ukazují na to, že kuřáci kouření spíše nespojují s možností vzniku rakoviny kůže.