Využívané a preferované sociální služby z pohledu seniorů

Součástí péče o seniory z hlediska sociálního začleňování jsou nepochybně sociální služby. V rámci provedeného výzkumu byla pozornost věnována nejen vybraným sociálním službám dle definice zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale i dalším službám, které tento zákon nepostihuje. Význam sociálních služeb v souvislosti se stárnoucí populací roste a současný zájem o tyto služby nelze považovat za nevýznamný, zejména pak mezi staršími seniory, kteří se stávají méně soběstační a vyžadují podporu ať již ze strany svého okolí či ze strany institucí. O jaké sociální služby mají tedy senioři nejvíce zájem?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v květnu 2015 dokončil výzkumné šetření týkající se vybraných aspektů péče o seniory z hlediska sociálního začleňování. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na popis stávajících životních podmínek cílové skupiny a předpokladů pro úspěšné začlenění; dále postoje a preference týkající se způsobu začleňování a využívání služeb. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni pouze lidé v předseniorském a seniorském věku, tj. od 55 do 84 let a pouze z obcí s méně než 5.000 obyvatel. V rámci provedeného výzkumného šetření bylo uskutečněno celkem 651 interview.

Provedená analýza výsledků výzkumného šetření ukázala, že sledované sociální služby jsou využívány jen velmi úzkou skupinou seniorů (pouze 19 %), přitom lze u vybraných služeb pozorovat výrazný vzestup zájmu o tyto služby. Jako nejčastěji využívané sociální služby byly uváděny ošetření či pomoc při řešení zdravotních potíží spolu s rozvozem obědů; tyto služby aktuálně využívá 10 %, resp. 9 % seniorů. Současně jsou tyto služby i nejvíce preferované, neboť o ně v budoucnu projevilo zájem 45 %, resp. 38 % seniorů. Třetí nejvíce uváděnou službou je pomoc při velkém úklidu v domácnosti, kterou v současnosti využívají pouze 3 %. Nicméně 30 % seniorů projevilo zájem tuto službu využívat v budoucnu. Ostatní sledované služby jsou aktuálně využívány úzkou skupinou respondentů a potenciál jejich rozvoje přitom nepřesahuje 25 %.

Využívání a zájem o sociální služby je obecně více patrný ze strany starších seniorů (65–84 let), ať již z důvodu jejich zhoršující se zdravotní či ekonomické situace. V tomto ohledu mají u těchto seniorů uvedené sociální služby největší rozvojový potenciál a poukazují tak na důležitost realizace takových opatření, která povedou k větší dostupnosti těchto služeb.