Zajištění činnosti VaVaI vlastními pracovníky v průmyslových podnicích

Aktivity v rámci výzkumu, vývoje a inovace (VaVaI) představují pro podniky možnost, jak zvyšovat svoji konkurenceschopnost. Výzkumnou činnost však mohou podniky zajišťovat různým způsobem. Buď využijí externích kapacit jiné firmy a tyto aktivity zcela outsourcují, nebo vyčlení kapacity pro provoz vlastní výzkumné, vývojové a inovační činnosti. VaVaI pak podniky realizují prostřednictvím vlastních zaměstnanců nebo dokonce vytvoří samostatné oddělení specializovaného na VaVaI. V jaké míře průmyslové podniky působící v ČR realizují VaVaI pomocí interních zaměstnanců? Mají tyto organizace zřízena samostatná oddělení, resp. mají vlastní pracovníky zabývající se v organizaci VaVaI?

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v listopadu 2014 výzkumné šetření zaměřené na výzkum praxe organizací působících na území ČR v oblasti VaVaI. Hlavním cílem projektu bylo vyhodnocení aktuálního stavu v oblasti VaVaI v průmyslových podnicích a identifikace plánovaného využití VaVaI v budoucnu. Prostřednictvím techniky CATI byly provedeny rozhovory s představiteli jednotlivých organizací, které byly vybírány stratifikovaným náhodným výběrem z databáze průmyslových podniků ČR. Zaměřeno bylo na organizace, které měly vyčleněného samostatného pracovníka či tým pracovníků zabývající se VaVaI, celkem se jednalo o 168 případů.

Z průmyslových podniků, které realizují vlastní VaVaI, jich 73 % má vyčleněné samostatné oddělení a 27 % má alespoň vyčleněného samostatného pracovníka specializující se na problematiku VaVaI. To, zda organizace disponuje samostatným pracovníkem, resp. oddělením specializovaným na VaVaI, se statisticky významně diferencuje podle velikosti organizace: samostatné oddělení zabývající se VaVaI měly v největší míře velké organizace (83 %), v nejmenší míře pak malé organizace (32 %). Skutečnost, že organizace disponují vlastním výzkumným zázemím, má také pozitivní dopad na počet registrovaných výsledků VaVaI za posledních pět let a na rozvoj spolupráce.

Dostatek personálních kapacit má význam především z hlediska množství výsledků činnosti podniku v oblasti VaVaI. Podle analýzy platí, že čím větší jsou výzkumné kapacity, tím větší je množství realizovaných výsledků. Podniky, které sice měly vyčleněného samostatného pracovníka, ale neměly oddělní zabývající se VaVaI, častěji (62 %) než podniky, které takové oddělení měly (34 %), nevykázaly v posledních pěti letech žádný výsledek. Více než 5 výsledků VaVaI pak registrovaly častěji podniky s vlastním oddělením (44 %) než podniky bez něj (11 %).

Disponování samostatným oddělením dále umožňuje širší spolupráci s dalším subjekty. Podniky s vlastním oddělením častěji (87 %) než ty, které na problematiku VaVaI vyčlenily pouze samostatného pracovníka (57 %), spolupracují s vysokými školami. Častěji také spolupracují s veřejnými výzkumnými institucemi (53 % oproti 38 %), se soukromými výzkumnými institucemi (49 % oproti 35 %) a také s dalšími soukromými podniky (86 % oproti 74 %).

Analýza ukázala, že vlastní oddělní zaměřené pouze na VaVaI je výsadou spíše velkých podniků. Z výsledků je patrné, že možnost disponovat vlastním oddělením zaměřeným na VaVaI má dopad nejen na množství registrovaných výsledků VaVaI, nýbrž také, že souvisí s možnosti spolupráce s dalšími subjekty. Jde při tom nejen o rozvoj spolupráce s různými typy subjektů, nýbrž také možnost zadávat výzkum a vývoj externím podnikům. Outsourcing přitom často využívají právě i ty podniky, které disponují vlastním výzkumným zázemím. Lze tedy vyvozovat, že s růstem výzkumných zázemí podniků lze očekávat také rozvoj sítí spolupráce. I zde však existují diference podle velikosti, přičemž se ukazuje nevýhodné postavení malých podniků, které mohou mít problém zapojit se do těchto sítí a čerpat tak z výhod, které z takové spolupráce dále plynou.