Fair trade – vliv jednotlivce na situaci v rozvojových zemích
11. 8. 2015Vnímání osvětových kampaní melanomu kůže obyvateli ČR
15. 8. 2015Klíčová slova: angažovanost, místo bydliště, řešení problémů v místě bydliště
Hypotetických problémů se v místě bydliště každého občana může vyskytnout celá řada. Jednotlivcem zvolené řešení případného problému by zřejmě z velké míry záviselo na charakteru konkrétní problematické události. Přesto si můžeme položit otázku, jak by občané na případný problém zareagovali – jakou by zvolili strategii řešení? A zapojili by se do řešení problému všichni? Možné je také porovnání reakcí obyvatel na problém z hlediska velikosti místa bydliště a typu nemovitosti, kterou obývá.
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) realizoval v únoru 2014 výzkumné šetření, které se zabývalo otázkou zájmu občanů Česka o účast na rozhodování o problémech v místě jejich bydliště. Data pro šetření byla získána metodou výzkumného rozhovoru. Vzorek byl tvořen obyvateli Česka, kteří byli vybráni pomocí kvótního výběru. Výzkumníci provedli celkem 1 327 interview s respondenty ve věku 18–64 let.
Překvapivou informací je, že 27 % respondentů by v případě problému v místě bydliště nepodniklo žádné kroky. K této skupině můžeme přiřadit ještě menší skupinu respondentů (3 %), která by na problém reagovala odstěhováním. Tento pasivní přístup ale celkovým podílem převyšují ostatní respondenti s deklarovanou ochotou zapojit se kombinací různých aktivních metod. Jako nejčastěji preferované řešení problémů udávali respondenti podpis petice. Vlastní podpis by připojilo 56 % dotazovaných. Další preferovaná řešení by byla následující: 27 % respondentů by napsalo stížnost, 20 % by si stěžovalo telefonicky, 17 % by se zapojilo do pracovní skupiny a 14 % by se zúčastnilo demonstrace. Další řešení (žaloba u soudu, zorganizování demonstrace a jiné) by zvolilo malé množství respondentů. Nejaktivnějšími „řešiteli“ problémů v rámci všech kroků, kromě podávání žalob a telefonického stěžování, by byli obyvatelé rodinných domků. Při těchto dvou aktivitách by je v iniciativě předstihli obyvatelé činžovních domů. Nejméně aktivní by byli obyvatelé panelových domů. Mezi obyvateli panelových domů je také nejvyšší podíl pasivních respondentů, kteří by nepodnikli žádné kroky (31 %), stěhování jako strategii řešení problému by nejčastěji volili obyvatelé činžovních domů (5 % respondentů). Z hlediska velikosti místa bydliště by byli nejpasivnější obyvatelé největších obcí. V obcích s 50–100 tis. obyvateli by žádné kroky nepodniklo 35 % respondentů, v obcích nad 100 tis. obyvatel by zůstalo pasivních 33 % dotázaných. Naopak aktivní by byli obyvatelé středně velkých sídel – v obcích s 10–20 tis. obyvateli by žádné kroky neučinilo pouze 15 % dotázaných a v obcích s 20–50 tis. obyvateli by to bylo dokonce pouze 13 % respondentů. V nejmenších sídlech do 10 tis. obyvatel by aktivita respondentů při řešení problémů byla opět nižší, žádné kroky by nepodniklo 29 % respondentů.
Analýza vypracovaná společností INESAN ukázala, že do řešení důležitých problémů v místě bydliště by se byly ochotny zapojit téměř tři čtvrtiny občanů Česka. Zbylá čtvrtina občanů by i v případě důležitého problému zůstala neaktivní. Nejaktivněji by problémy v místě bydliště řešili obyvatelé rodinných domků, což úzce souvisí s vysokým podílem vlastnického bydlení v tomto segmentu a s tím spojenou vyšší starostí o vlastní majetek. Největší podíl aktivních občanů by byl v sídlech od 10 do 50 tis. obyvatel. Jako nástroj k řešení problémů by obyvatelé Česka nejčastěji zvolili podpis petice.