Předmět evaluací

Z hlediska předmětu evaluací se zaměřujeme na:

 

1. Evaluace projektových dokumentů

2. Evaluace intervenčních programů a veřejných politik

3. Evaluace komunikačních aktivit

4. Evaluace vzdělávacích aktivit

5. Evaluace již provedených evaluací (Meta-evaluace)

 

 

1. Evaluace projektových dokumentů

Předmětem evaluace projektových dokumentů je zjistit, zda je konkrétní nabídka realizovatelná a zda existují objektivní a empiricky ověřitelné předpoklady pro to, aby daný projektový záměr vedl při realizaci k naplnění stanovených cílů. Evaluace projektových dokumentů používá systematické, objektivní a ověřené metody zaměřené na analýzu věcné náplně nabídky či projektu, na prověření souladu navrhovaného řešení se stanovenými požadavky (např. se zadávací dokumentací) a na zjištění míry, v níž navrhované řešení naplňuje stanované parametry (např. adekvátnost, udržitelnost, užitečnost apod.). Jádrem evaluace projektových dokumentů je analýza proveditelnosti navrhovaného řešení včetně případné identifikace silných a slabých stránek, potenciálních bariér provedení a odhadu dalších rizikových faktorů. Samostatnou částí evaluace projektových dokumentů je v relevantních případech rovněž analýza přínosů a efektivity řešení, které je v posuzovaném projektu popisováno.

Evaluace projektových dokumentů se tematicky zaměřuje především na nabídky a projektové žádosti z oblastí naší expertízy, nicméně uplatňované postupy umožňují provádět evaluace projektových dokumentů i v jiných oblastech společenských věd. Předmětem prováděné evaluace však nejsou projektové žádosti podávané v rámci Operačních programů EU.

 

2. Evaluace intervenčních programů a veřejných politik

Intervenční programy chápeme jako opatření zaváděná veřejnými i soukromými organizacemi směřující k stimulaci žádoucích forem chování konkrétních cílových skupin. S intervenčními programy se velmi často setkáváme v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, životního prostředí a sociální práce. Intervenční programy se v praxi vyskytují v podobě podpůrných programů zaměřených (např. na ochranu zdraví, na pracovní aktivity, vzdělávací činnosti atp.) nebo preventivních aktivit (opatření v oblasti prevence kriminality, zvyšování povědomí o zdravotních rizicích apod.). Evaluaci intervenčních programů a veřejných politik považujeme za klíčovou součást jejich přípravy a implementace; klademe přitom důraz především na možnosti, kterými důkladná evaluace může napomoci k soustavnému zlepšování jednotlivých intervenčních programů a k posilování jejich užitečnosti a efektivity.

Evaluace intervenčních programů zahrnuje v prvním kroku analýzu potřeb (needs assessment) a hodnocení samotného návrhu intervenčního programu.

V druhém kroku, při evaluaci implementace daného intervenčního programu je pozornost věnována způsobu provádění daného intervenčního programu; prověřujeme, zdali a v jaké míře jsou vykonávány jednotlivé činnosti a procesy, které jsou nutné pro efektivní fungování daného intervenčního programu. Při evaluaci procesu implementace věnujeme rovněž pozornost silným a slabým stránkám implementace a doporučujeme případné korekce tohoto procesu.

Cílem evaluací intervenčních programů a veřejných politik je ve třetím kroku vyhodnotit přínosy realizace jednotlivých programů. Při hodnocení užitečnosti a efektivity intervenčních programů a veřejných politik hledáme odpovědi na tyto otázky:

  • Pomáhá intervenční program klientům, popř. jaké jsou dopady působení daného intervenčního programu na konkrétní cílové skupiny?
  • Mění intervenční program situaci klientů a dalších zainteresovaných stran?
  • Je rozpočet na realizaci intervenčního programu adekvátní?
  • Dosahuje nově zaváděný (upravený) intervenční program stanovených cílů lépe než program stávající?
  • Jakým způsobem lze daný intervenční program dále zlepšovat?
  • Jsou v rámci intervenčního programu efektivně využívány finanční, materiálové i lidské zdroje?

Výstupy evaluací intervenčních programů a veřejných politik usnadňují rozhodování a plánování, přispívají k lepšímu řízení a k lepší kvalitě nabídky a podporují a dokumentují dosažení požadovaných společenských cílů, organizačních změn a procesů učení.

 

 

3. Evaluace komunikačních aktivit

Pomocí evaluace komunikačních a propagačních aktivit ověřujeme povědomí veřejnosti či konkrétních cílových skupin o existenci dané komunikační či propagační aktivity a dále ověřujeme znalosti cílových skupin a jejich postoje k realizovaným komunikačním aktivitám.

Pro posouzení úspěšnosti dosahování komunikačních cílů vyhodnocujeme kvalitu řízení komunikační kampaně (plánování, realizace a hodnocení jednotlivých komunikačních aktivit) a kvalitu využitých nástrojů v rámci implementace komunikačního plánu.

Cílem evaluace komunikačních a propagačních aktivit je vyhodnotit reálné výstupy a výsledky těchto aktivit včetně prověření účinnosti jednotlivých informačních a propagačních nástrojů použitých při plnění stanovených komunikačních cílů.

Na základě evaluace komunikačních aktivit nabízíme doporučení pro budoucí plánování, řízení a realizaci těchto aktivit včetně návrhu způsobu dalšího monitorování a evaluace.

 

4. Evaluace vzdělávacích aktivit

Evaluace vzdělávacích aktivit se zaměřuje zejména na analýzu realizovaných konferencí a hodnocení konkrétních aktivit v oblasti dalšího vzdělávání a odborného rozvoje jakými jsou zejména školení, kurzy, tréninky a semináře.

Disponujeme specifickými metodikami evaluace vzdělávacích aktivit, jejichž součástí je výzkum spokojenosti účastníků s danou aktivitou a především pak testování skutečně získaných znalostí a dovedností absolventů vzdělávacích aktivit a ověření míry, v níž jsou nabyté vědomosti využitelné v další (pracovní či jiné) činnosti jednotlivých účastníků. Evaluace využitelnosti a skutečného využívání nabytých poznatků je významnou oblastí, která získává na své důležitosti v současné době, kdy je kladena mimořádná pozornost otázkám efektivity.

Pokud to vyžaduje charakter projektu, zaměřujeme se na získávání okamžité zpětné vazby od účastníků; provádíme ale rovněž dlouhodobě koncipovaný monitoring a evaluaci vzdělávacích aktivit, hodnocení dopadu konkrétních vzdělávacích akcí na znalosti, postoje a chování účastníků.

Poskytujeme zpětnou vazbu jak organizátorům a sponzorům vzdělávacích aktivit, tak také organizacím, které na vzdělávací aktivity a kurzy vysílají své zaměstnance.

 

5. Evaluace již provedených evaluací (Meta-evaluace)

Meta-evaluace je zjednodušeně řečeno evaluace již provedeného evaluačního šetření. Zaměřuje se na systematickou analýzu věcného základu primární (posuzované) evaluace, vhodnosti použitých metod a technik a způsobu provedení primární evaluace v kontextu platných oborových norem a standardů. Součástí meta-evaluace je rovněž posouzení přínosu provedeného evaluačního šetření pro konkrétně definované cílové skupiny skutečných a potenciálních uživatelů.

INESAN provádí meta-evaluace založené na zhodnocení výsledků primárních (dříve provedených) evaluací a zjišťuje míru jejich efektivity a přínosu. V oblasti meta-evaluací provádíme zejména posouzení adekvátnosti evaluačních cílů a vhodnosti evaluačních otázek; posuzování designu evaluace; posuzování procesu evaluace (jak byl evaluační design skutečně aplikován, zdali byly naplněny klíčové předpoklady pro aplikaci daných evaluačních postupů); posuzování dosažených výsledků primární evaluace.

Na základě meta-evaluací lze provádět rozhodnutí, která mohou zabránit chybné implementaci evaluačních závěrů; projevům nežádoucích předsudků spojených s konkrétními evaluačními technikami a postupy, neadekvátnímu subjektivismu při práci s deskriptivními údaji; nevhodným (jednostranným, nepodloženým či neadekvátním) interpretacím, chybám při analýze kvantitativních dat, a mnoha dalším problémům. Provádění meta-evaluací předjímají oborové normy (viz např. Standardy provádění evaluací intervenčních programů) a je v rámci evaluačního oboru považováno za závazek realizátora evaluace vůči zadavatelům, jimž touto formou poskytuje dodatečné informace o možnostech spojených s využitím výsledků evaluace a implementací evaluačních závěrů.

 

 

NAHORU