Typy evaluací

Zaměřujeme se na tyto typy evaluací:

 

1. Meta-evaluation

2. Analýza potřeb (Needs Assessment)

3. Evaluace procesu

4. Evaluace efektů

 

 

1. Meta-evaluace

Meta-evaluace umožňuje systematickým a objektivním způsobem posoudit užitečnost, správnost a přesnost primární (již provedené) evaluace.

Meta-evaluace lze rozdělit dle účelu na formativní a sumativní meta-evaluace.

Formativní meta-evaluace

jsou realizovány už v průběhu zpracování primární evaluace a zaměřují se na identifikaci případných problémů, komplikací a nepřesností při provádění primární evaluace. Častokrát se v rámci formativních meta-evaluací prověřuje soulad primární evaluace s původním projektem; stanovují se rovněž odchylky od výchozího evaluačního designu s cílem. Hlavním cílem formativních meta-evaluací je zlepšení způsobu provádění primární evaluace, nalezení cesty k formální správnosti jejího provedení a navržení takových opatření, která jsou účinnou prevencí vzniku chyb a jejich případné eskalace. Formativní meta-evaluace umožňují identifikovat slabiny prováděné evaluace ještě před jejím dokončením, a tak poskytují dostatečný prostor pro provedení nápravy ještě před prezentací výsledků primární evaluace zadavateli. Formativní meta-evaluace tedy slouží především realizátorům evaluací, resp. subjektům zodpovědným za plánování a řízení evaluací.

Sumativní meta-evaluace

jsou souhrnným zhodnocením již dokončené primární evaluace. Při tomto typu mete-evaluace se posuzuje jak samotný proces primární evaluace, tak také korektnost jednotlivých závěrů, naplnění formálních požadavků, splnění výchozího zadání (projektu). Přesnost analýz, adekvátnost použitých metod, koherence závěrů a doporučení. Informace získané sumativní meta-evaluací jsou relevantní zejména pro zadavatele primárních evaluací, resp. pro subjekty, které financují provedení primárních evaluací nebo které používají výsledky provedených evaluací a implementují jejich závěry.

 

 

2. Analýza potřeb (Needs Assessment)

Analýza potřeb je typem evaluace, která umožňuje identifikovat rozpor mezi aktuálním stavem a cílovými potřebami. Daný rozpor definuje vlastní potřebu a jeho podrobná analýza a evaluace vede k návrhu případné intervence. Analýza potřeb napomáhá při zvyšování účinnosti intervenčních programů, při jejich optimalizaci a při plánování a tvorbě strategií dalšího rozvoje těchto intervenčních programů. V konkrétních aplikačních podmínkách může analýza potřeb přispět také ke zvýšení účinnosti již prováděných intervenčních programů (analýzou míry uspokojení cílových potřeb) a jejich optimalizaci (analýzou instrumentálních potřeb a způsobu provádění dané intervence). Cílem analýzy potřeb prováděné pro stávající intervenční programy je ověřit, zda daný intervenční program uspokojuje dříve identifikované potřeby a zda v průběhu realizace intervenčního programu nedošlo ke změnám potřeb jednotlivých cílových skupin.

Analýza potřeb může být realizována rámci studie proveditelnosti, kdy přispívá k přípravě rozhodnutí o nutnosti dané intervence. V tomto případě je hlavním cílem prováděné analýzy potřeb poskytnout informace o faktické potřebnosti daného programu, identifikovat nenaplněná očekávání zainteresovaných stran a zmapovat kontext, v němž by případná intervence byla realizována.

Významným výstupem analýzy potřeb je mj. návrh kritérií a standardů, na jejichž základě budou později posuzovány efekty realizovaného intervenčního programu. Analýza potřeb napomáhá identifikovat relevantní indikátory pro evaluaci efektů dané intervence.

 

 

3. Evaluace procesu

Evaluace procesu ověřuje konkrétní formy fungování určitého intervenčního programu či projektu;  sleduje, zda jsou klíčové činnosti skutečně realizovány a prověřuje, zda jsou tyto činnosti konzistentní s cíli programu či projektu.

Evaluace procesu může být použita v užším pojetí buď jako samostatné hodnocení programu, kdy lze tímto způsobem poskytnout užitečnou zpětnou vazbu všem zainteresovaným stranám programu nebo projektu. Či v širším pojetí jako hodnocení programu ve spojení s posouzením dopadů těchto programů či projektů na společnost.

Pomocí evaluace procesu INESAN zjišťuje, jak jsou činnosti jednotlivých programů organizovány, zda oslovují cílové skupiny, efektivitu řízení celého programu a použití nástrojů a technických prostředků pomáhajících realizovat dané činnosti či služby. Evaluace procesu tak umožňuje identifikovat příčiny případných selhání při implementaci a běhu intervenčního programu.

 

 

4. Evaluace efektů

Evaluace efektů zahrnuje hodnocení výstupů, výsledků a dopadů daného intervenčního programu.

Hodnocení efektů programů je nesnadná úloha, proto je potřeba konkrétně definovat kritéria hodnocení těchto efektů. V INESANu používáme metodu tzv. 3E (někdy označována jako E3): Effectiveness (účelnost), Efficiency (efektivnost) a Economy (hospodárnost).

 

         Evaluace výstupů (Out-put evaluation)

                    Pomocí evaluace výstupů a výsledků zjišťujeme skutečně dosažené efekty realizovaných programů.

         Evaluace výsledků (Outcome evaluation)

                    Evaluace výsledků je zaměřena na prokázání změn daného programu formou měřitelných ukazatelů.

         Evaluace dopadů (Impact evaluation)

                    Při hodnocení dopadů analyzujeme veškeré změny, které nastaly po realizaci určitého programu a mohou tak
                    být jeho důsledkem.

NAHORU